Anděl místa

IMG_2166

Existují obce a čtvrti, kde prakticky neexistuje kriminalita, kde běhají děti volně venku, kde se na ulici potkávají sousedé, kde se lidé běžně dávají do řeči. Existují také místa, kde je zločinnost častá, kde na ulici potkáváte automobily, ale lidi spíše výjímečně, volně pobíhající děti ani náhodou, kde máte dojem, že někdo vyhlásil zákaz vycházení… 

Dlouho jsem přemýšlel, kde se vzal ten nebetyčný rozdíl. Jak to, že v prvním případě jsou sousedi nezřídka i přáteli, zatímco v druhém případě souseda nezřídka ani nepozdravíte?

Bývaly doby (a není to tak dávno), kdy by ten druhý případ býval nemyslitelný. V našich končinách je dnes ale normální (tedy „normou“) spíše ten druhý scénář.

Existují obce a čtvrti, kde prakticky neexistuje kriminalita, kde běhají děti volně venku a kde se na ulici potkávají sousedé a běžně se dávají do řeči. Existují také místa, kde je zločinnost běžná a kde na ulici nikoho nepotkáte. V čem je ten rozdíl?

Kromě ekonomické situace (relativní materiální blahobyt/zaměstnanost vs. bída/nezaměstnanost) jsem si všiml, že v každém místě s nulovou či mizivou kriminalitou, bez strachu pobíhajícími dětmi a sousedy, kteří si jsou blízko se najde nějaký „Anděl místa“ (termín mám od mého známého Romana Řípy).

Takový anděl je člověk, který věnuje díl své energie tomu, že propojuje lidi, organizuje společné aktivity, otevírá druhým své dveře a ťuká i na ty sousedovic. Může se jednat o člověka, který dává dohromady dům, ulici, čtvrť nebo celou obec a vlastně třeba i rodinu nebo firmu. Je to bytost, která kromě svých potřeb myslí i na potřeby svého okolí, neboť si velmi dobře uvědomuje, že je tím s kým je. Ví, že čím blíže si budou lidé, tím méně bude strachu ze zlodějů a ze všech těch „cizích“ zlých lidí. Čím blíže si budou sousedé, tím radostnější budou děti, staří lidé a vlastně i většina ostatních. Lidé budou mít o důvod víc „doma žít, ne tam pouze přespávat“.

Čím blíže si budou lidé, tím méně bude strachu ze zlodějů a z tzv. zlých cizích lidí.

Máte u vás v domě, v ulici, ve čtvrti svého Anděla místa? Prosím poděkujte mu/jí za to, co dělá. A pokud jste to vy, poděkujte sobě. Život bez nich by byl jiný. Mnohem jiný. Já kromě našich komořanských a školních Na Beránku děkuji třeba lidem ze Zažít město jinak nebo z Kokozy.

A máte-li jakékoli andělské know-how, sem s ním!

P.S:1: Ilustrační fotka v úvodu – naše dcera Valentýna – náš domácí anděl. I doma/v rodině jsou zatraceně třeba.

P.S.2: Finišujeme přípravy na Restaurant Day u nás v Komořanech 27.5. Těšíme se naviděnou! Zde plakát od Evy Rybníčkové. Za případné sdílení děkujeme!

plakat_RD_er_bezgulase

Sdílejte: